logo UNIFORM
ozdobná linka UNIFORM
vydavatelství inzertních periodik
navštívených stránek: 48686492 | 2021
Katalog firem Uniform - reklamní banner

Pták roku 2021: káně lesní

Pták roku 2021: káně lesníPták roku 2021: káně lesníPták roku 2021: káně lesníPták roku 2021: káně lesní

 

Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.

 



Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny. Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců.

 



Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ říká k udělení titulu káni Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

 



S vyhlášením ptáka roku vydává ČSO zvláštní číslo časopisu Ptačí svět věnované káni.

 



Ornitologové zvolili ptákem roku dravého ptáka teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. „V roce 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský. Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý a ani ho to nebude stát velké úsilí. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,“ vysvětluje Petr Voříšek autor odborných publikací o káni z ČSO.

 



Káně má skvělé strategie, jak přežívat

 



Díky hojnosti a rozšířenosti káně může veřejnost snadno pozorovat, jak se dravci chovají a jak žijí. „Mnozí lidé nemají možnost pozorovat orly a další volně žijící zvířata tak, jak je známe z dokumentárních filmů. Jako běžný druh může káně zprostředkovat právě ty důležité osobní zážitky, které dokážou přimět lidi k zájmu o přírodu ve svém okolí, například úžasné svatební lety kání, při kterých vykrouží vysoko do vzduchu a hned se zase za hlasitého volání prudce spouštějí dolů,“ říká Sean Walls, britský ornitolog, který se káni dlouhodobě věnuje.

 



Káně lesní je v Česku i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. „Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11–14 tisíc kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 % území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější. A právě v tom je výjimečná. Káni se opravdu daří dobře přežívat a má k tomu skvělé strategie,“ vysvětluje Voříšek.

 




Dokonalý letec i lovec

 



Tělo káně je dokonale přizpůsobené k plachtění. „Široká a prstovitě roztřepená křídla drží v letu mírně zvednutá a dokonale tak využívá stoupavé vzdušné proudy – náraz silnějšího proudění do jedné strany křídel je snadno vyrovnán snížením na druhé straně a káně tak dlouho dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá káně k vyznačování hranic teritoria,“ říká Voříšek.

 



Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci. „Díky tomu, že má delší tenké střevo, dokáže ze stejného množství potravy absorbovat více živin než jiní dravci. Denně potřebuje pozřít kořist o váze odpovídající asi 10 až 15 % její hmotnosti, zatímco sokol, krahujec či jestřáb potřebují přibližně 20 až 25 %. Kuriozitou je, že např. v Anglii káně dokáže v zimě přežít jen na žížalách, i když jich musí zkonzumovat kolem stovky denně,“ říká Voříšek.

 



Káním prospívají vysoké stavy hrabošů

 


Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši a díky tomu je účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů při jejich gradaci. „V roce 2019 nám hraboši spásali pole s vojtěškou. Kromě povláčení pole, abychom hrabošům zahrabali nory, jsme také zatloukli na celé ploše několik desítek bidýlek. Ta byla z počátku hodně obsazená káněmi, ale koncem zimy tu číhali dravci jen sporadicky. Byly tam sice tisíce hraboších nor, ale už nepoužívaných. To také vysvětlovalo nepřítomnost dravců. V souvislosti s hraboši jsme díky káním zaznamenali jen zanedbatelné, akceptovatelné škody,“ říká Martin Hutař, ekozemědělec a zakladatel společnosti PROBIO.

 

 

 



Ze silných hraboších roků dokáží káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, snášejí káně menší snůšky a mají vyšší hnízdní ztráty. V některých případech se stává, že ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokáží nedostatek hlodavců nahradit například lovem ptáčat a také hmyzu, plazů a obojživelníků, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov malých pozemních obratlovců v otevřené krajině. Proto je, nejenom pro káni, škoda, že vysoké početní stavy hrabošů z posledních dvou let byly řešeny i jejich trávením. Přitom pestrá krajina, kde jsou zastoupeny různé typy stanovišť poskytující útočiště bohatému společenstvu predátorů i jejich kořisti, je k výrazným výkyvům v počtech hrabošů méně náchylná.

 



Právě snaha člověka zasahovat do přirozeného koloběhu života hrabošů jedem je jedním z nebezpečí, kterým musí káně čelit. „Káně polyká hraboše vcelku, a když je otrávený, proniká jed i do jejího těla. Pokud víme, že dospělá káně musí denně sežrat asi pět hrabošů a že rodiče musí malým káním na hnízdě přinést do doby, než vylétnou, asi 14 kg kořisti, což je asi 700 hrabošů, bohužel tu existuje nebezpečí, že některý z ulovených hrabošů bude otrávený. To se potvrdilo loni, když jsme zjistili, že káně na Orlickoústecku byla otrávena Stutoxem II, jedem na hraboše. A o mnoha dalších případech vědět ani nemusíme,“ říká Vermouzek.
Problematice efektivního zabezpečování sloupů a linek elektrického vedení se dlouhodobě věnuje i ČSO. Připomínkovala např. i vývoj konzoly typu Pařát III. Snímek z linky, kde bylo využívání dosedacích bidel u sloupů s konzolou typu Pařát testováno, dokládá, že o bidla byl opravdu zájem. Foto: Vlasta Škorpíková

 



Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. Na linkách vysokého napětí u nás v důsledku výboje ročně uhyne odhadem asi 40 tisíc kání. Ptáci rádi usedají na vodorovné konzoly sloupů kvůli odpočinku a rozhledu při lovu. Pokud propojí svým tělem dva vodiče nebo konzolu s vodičem, dochází k výboji, který je usmrtí nebo poraní. ČSO se problematice efektivního zabezpečování sloupů a linek elektrického vedení dlouhodobě věnuje a mimo jiné spolupracovala se společností E.ON na vývoji konzoly typu Pařát III., která díky svému šikmému tvaru odrazuje ptáky od dosednutí. Aby se o to ani nepokoušeli, je doplňována bidlem z nevodivého materiálu.

 



Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s nelegálním nervovým jedem karbofuranem. I přesto, že jeho držení a používání je už od roku 2008 zakázané. „Každoročně nacházíme desítky otrávených ptáků, přičemž káně je nejčastější obětí. Od roku 2017, kdy existuje naše terénní psí jednotka, jsme zdokumentovali a předali policii 74 případů, jejichž obětí se stalo 207 ptáků. Káně lesní je přitom nejčastěji postiženým druhem, který tvoří třetinu nálezů. Odhadujeme, že počet otrávených kání dosahuje ve skutečnosti několika stovek ročně,“ říká psovodka ČSO Klára Hlubocká, která se v terénu specializuje na vyhledávání nelegálně zabitých ptáků.

 




Sledujte káně a dejte nám o nich vědět

 


I v těchto dnech lze káně sledovat na polích, jak loví hraboše. „Pro veřejnost je to skvělá příležitost, jak se zapojit do sledování tohoto zajímavého druhu. Všímejte si kání, pozorujte je a vkládejte informace do databáze birds.cz. Pomůžete nám tím zjistit, kde se káním daří a naopak, kde na ně může číhat nebezpečí, pokud například najdete mrtvou káni. Nejenom vzácné a ohrožené druhy stojí za naši pozornost. Naopak, běžné druhy mají zásadní význam pro fungování ekosystémů a právě díky nim dostáváme včasné signály o tom, co záhy ohrozí i druhy méně běžné,“ vysvětluje Voříšek.

 


Káně lesní ve zkratce

 


Třída: ptáci
Řád: dravci
Čeleď: jestřábovití
Délka života: 12–20 let
Velikost: 50–57 cm
Rozpětí křídel: 113–128 cm
Hmotnost: 0,5–1,3 kg

 



DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

 


Káně lesní (Buteo buteo) tvarem a velikostí těla připomíná menšího orla – široká křídla, na konci s prstovitě roztřepenými letkami, středně dlouhý ocas a zejména obliba v plachtění. Káně drží v letu křídla obvykle mírně zvednutá, jejich tvar z profilu tak připomíná mělké písmeno V. Kroužení vysoko nad krajinou využívá káně k vyznačování hranic teritoria, pomáhá jí při tahu a v menší míře též při pátrání po kořisti. Nejčastější kořistí káně jsou drobní živočichové, hlodavci velikosti hraboše, přes mláďata ptáků až po větší brouky či žížaly.

 



Káně potkáváme úplně tmavé, úplně světlé nebo nejčastěji něco mezi tím. Patří totiž k asi 3,5 % ptačích druhů, u nichž se vyskytuje barevný polymorfismus, tedy dvě nebo víc barevných variant nazývaných morfy. Barevné morfy nesouvisejí ani s věkem ani s pohlavím, jsou dány geneticky a v průběhu života jedince se nemění.

 



Káně si staví vlastní hnízdo obvykle na stromech, v některých oblastech je známo i hnízdění na skalách a občas i na zemi. Druh stromu nehraje příliš roli, hnízda kání byla nalezena snad na všech druzích stromů, které splňovaly požadavky na bezpečné umístění hnízda, blízkost lovišť a možnost bezpečného příletu ke hnízdu. Roli hraje též nenápadnost hnízda, které samo o sobě může být dosti velké (metr v průměru není vzácností). Pár kání obvykle ve svém okrsku staví více hnízd a často také více hnízd na začátku hnízdní sezony zdobí čerstvými zelenými větvičkami stromů. K vlastnímu hnízdění však použije jen jedno vybrané hnízdo. Význam zdobení zelenými větvičkami, které rodiče přinášejí na hnízdo i v průběhu inkubace a krmení mláďat, není stále uspokojivě objasněn. Vedle funkce odpuzování parazitů se uvažuje o tom, že zelené větvičky na hnízdě signalizují obsazené teritorium ostatním káním.

 

 


Jakmile je hnízdo připraveno, samice začíná snášet dvě až tři vejce. Začátek snůšky spadá na začátek dubna, avšak může být posunut směrem k časnějším, nebo naopak pozdějším datům zejména podle toho, kolik potravy je v daném roce k dispozici. Podobně jako u jiných ptačích druhů se u kání projevuje posun začátku hnízdění k časnějším datům, zjevně jako důsledek změny klimatu. Samice začíná zahřívat už první snesené vejce, a jelikož intervaly mezi snesením vajec mohou být jeden až tři dny, líhnou se mláďata s několikadenním odstupem. Doba zahřívání vajec je něco přes měsíc a po většinu té doby zahřívá vejce samice. Samec ji střídá, jen když se samice potřebuje nasytit (potravu jí přináší samec) nebo protáhnout.

 



Podobně jako u jiných dravců je u kání samice větší než samec. Rozdíl není v tomto případě tak nápadný jako např. u jestřába či krahujce, ale stále je patrný. S mláďaty od jejich vylíhnutí zůstává na hnízdě samice, na samci leží tíha zásobování celé rodiny až do věku tří týdnů od vylíhnutí, kdy se do lovu zapojuje i samice. Ta nejprve potravu mláďatům porcuje a podává do zobáku, s rostoucím věkem se však mláďata ve zpracování potravy osamostatňují, menší kořist polykají vcelku a větší se snaží sama trhat. Bylo zjištěno, že některá mláďata začínají potravu samostatně trhat již ve věku 12 dnů, což je, ve srovnání např. s jestřábem, velmi brzy. I tato drobná adaptace by mohla přispívat celkové úspěšnosti druhu, neboť mláďata se na hnízdě rychleji osamostatňují ve zpracovávání kořisti, a nejsou tak dlouho závislá na pomoci rodičů.

 

 



V podmínkách střední Evropy vyvádí jeden hnízdící pár kání průměrně 1,8 mláděte, nejčastější jsou hnízda s dvěma vyvedenými mláďaty. Zásadním činitelem je dostupnost potravy. Ta se může lišit jak mezi roky, tak mezi lokalitami nebo i mezi teritorii jednotlivých párů. Ve střední Evropě, kde káně závisí především na početnosti drobných hlodavců a z nich zejména hrabošů, je to právě populační cyklus hraboše, který do značné míry diktuje, kolik párů kání v daném roce zahnízdí, kolik a kdy snesou vajec a kolik z nich vyvedou mláďat.

 



Jakmile se mláďata osamostatní a jsou schopna se sama živit, nastává období pohnízdního rozptylu, které přechází u populací v našich a severnějších zeměpisných šířkách do migrace. Začátek rozptylu není ovšem stanoven přesným datem a jako u ostatních charakteristik káního života i zde nacházíme velkou proměnlivost. Lze ale říci, že kolem poloviny srpna se vyvedená mláďata již vydávají na pohnízdní potulky. Prozkoumávání neznámých území mladé káně prokládají návratem do domovských okrsků a takto se dokáží vracet i v dalších letech života, dokud neobsadí vlastní teritorium. Zatímco káně ve Velké Británii, odkud pochází velká část moderních poznatků o pohybech kání v období po vyhnízdění, jsou stálé a netáhnou, v naší části areálu rozšíření je káně lesní přinejmenším částečně tažným druhem. Většina našich kání, pokud ovšem táhnou, se vydává jihozápadním směrem a zimuje v Německu, Rakousku, Švýcarsku či Francii, existují i nálezy z Polska, Itálie a Slovinska. Ptáci z populací ve východní části Česka mohou táhnout i jihovýchodním směrem na Balkán.

 



Naproti tomu zimu u nás kromě našich starousedlíků tráví i nemalá část kání z oblastí severně od našeho území, zejména z Polska, některých částí Německa, Finska a Pobaltí.

 



ODKAZY
* Web ČSO Pták roku: www.birdlife.cz/ptak-roku/
* Zvláštní číslo časopisu Ptačí svět: http://bigfiles.birdlife.cz/PS/PS_2020_01.pdf

 

Zdroj:http://zpravodajstvi.ecn.cz

 

 


 
tisk/poslat emailem
Články k oboru
Katalog firem Uniform - reklamní banner
 
 
 
Spolupracujeme:
logo Pressweb logo Pořadatel veletrhů: ABF, a.s. logo Cestovatelé Lucie a Michal logo Divadlo Na Fidlovačce logo Cykloknihy logo peníze
logo Život dětem logo Terinvest logo Divadlo U 22 logo GrilyKrby