---

Kde hledat kvalitu ve víně

 

Pokud se ptáte, stejně jako já, čeho se nám v této nelehké době nedostává nejvíce, odpověď dlouho hledat nemusíme.

Je to kvalita.

Stále se sice dá koupit takřka všechno, ale vítězí masová produkce, ve které se snadno ztratí nekvalitní zpracování, levnější náhrady, i nepřípustné přísady. Pokud jste si na něco zvykli a dlouhodobě onu značku užíváte, můžete být zklamáni.

Začínáte hledat a jste čím dál náročnější.

Ti chytřejší z nás už nějaký čas ví, že například u lahvovaných vín je dobré neměnit značku, ale produkci.

Výrobci s nižší produkcí jsou si dobře vědomi toho, že ztratit reputaci mohou mnohem snadnějši, než nesrovnatelně větší producenti, podporovaní nadto zavedenou značkou. Proto kvalitu sledují mnohem odpovědněji, než ti druzí.

Kvalita je jejich nejdůležitější parametr konkurenceschopnosti.

A v případě slovinských vín ke kvalitě lze přípočítat i tradici. Nejdelší žijící tradici pěstování vinné révy na světě.

Zadejte si do prohlížeče heslo „stara trta maribor" a uvidíte fotografie nejstarší révy na světě, pnoucí se po jižní fasádě domu stojícího nedaleko přístavu. Jde o starou odrůdu Žametovka (Modra kavčina), zpracovávanou obvykle s dalšími odrůdami na růžové víno Cviček, specialitu zdejšího kraje.

Tato réva byla roku 2004 zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako 440 let stará, a místo ve Vojašniškově ulici bylo oficiálně uznáno jako nejstarší vinicí na světě.

Je logické, že tento národní poklad si Slovinsko střeží, proto jsou pravidla pro export velmi přísná, a platí pro všechny exportéry, nikoli jen pro vinařské oblasti francouzské (Alsace) a španělské (Rioja).

Ze Slovinska mohou být vyvezena pouze ta vína, která jsou vyrobena z hroznů vypěstovaných na domácích vinicích, jsou zde lahvována a jejich etikety splňují ve svém popisu všechny náležitosti. To znamená, že není povolen vývoz v sudech či v tancích, ani míchání domácích vín s cizími.

Upřímně, ona to slovinská vína ani v nejmenším nepotřebují, protože jejich rozmanitost je neuvěřitelná.

Rozmanitost je typická především pro oblasti Štýrska a Prekmurje, které mají specifické klimatické podmínky pro pěstování aromatických vín, protože tam existují velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Naopak bohatá vína jsou více typická pro Primorsko.

Profesor Wondra vzpomíná, že když byl v Chile, jezdili s přáteli takřka tři sta kilometrů od jednoho sklípku k druhému a stále ochutnávali stejné víno. Zatímco v jeho domovině stačí přejít z jednoho kopce na druhý a můžete ochutnat mnoho různých vín. Je proto těžké, mluvit o nějaké dominantní, „vlajkové" značce vína, což sice ztěžuje komerční prezentaci, navyklou na srozumitelnou hierarchii, ale opačnou devizou je fakt, že druhová rozmanitost je sama o sobě konkureční výhodou.

Slovinci jsou zkrátka schopni vyrábět na velmi kvalitní úrovni všechna vína světa a vy nepoznáte rozdíl třeba mezi australským a jejich růžovým vínem. O šumivých vínech to již platí také.

Slovinci pěstují vinnou révu na více jak 35 000 hektarech, z čehož je dvacet pět tisíc produkčních vinic. To je zhruba dvojnásobek plochy obhospodařované našimi vinaři a stejná plocha jako v oblasti Bordeaux, ale produkce je poloviční. Proto zákonitě produkci dominují kvalitní a vysoce kvalitní vína, pouze asi 30% slovinských vinařů vyrábí stolní vína. Kvalita je kromě jiného zaručena nebývale velkým množstvím drobných výrobců. Před pár lety se začalo také s ekologickou produkcí bez aplikace síry. Vína se vyznačují výraznou vůní sušeného ovoce, mají intenzivnější barvu a vyšší obsah alkoholu než ostatní vína.

Roční produkce vín se tak pohybuje okolo miliónu hektolitrů, přičemž většinu vína vypijí Slovinci sami.

Mimochodem průměrná spotřeba na osobu je zhruba 39 litrů za rok.

Mimořádná byla díky příznivým klimatickým podmínkám loňská sklizeň - 2011 - fáze květení přišla velmi brzy a hrozny tak mohly v červenci a srpnu bohatě vyzrát díky štědrému slunci a omezeným dešťovým srážkám. Tento loňský ročník se tak mohl po právu zařadit mezi sedm mimořádných ročníků: 1917, 1942, 1947, 1952, 1958, 1971 a 1983.

Mezi pěstovanými bílými odrůdami vína jsou nejvíce zastoupeny Vlašský ryzlink (Banatski ryzling, Graševina, Vlaski ryzling, Kreaca), Rýnský ryzlink, Gewürztraminer (synonyma Traminec, Traminer), Sauvignon blanc (Muskatni silvanac), Rulandské bílé, Rulandské šedé, Malvasia, Semillon, Smederevka, Furmint (synonyma Šipon, Pošip), Muškát Ottonel, Ribolla gialla (synonymum Rebula), Zlahtina a Žilavka.
Z modrých odrůd Pinot noir (Burgundac modri), Cabernet Sauvignon, Merlot, Kadarka, Prokupac, Vranac, Frankovka a Modrý Portugal.

Za vysoce kvalitní považují Rulandské šedé - slovinsky Sivi pinot z vinařského oblasti Ormož-Ljutomer. Družstvo Jeruzalem Ormož je nejvyhlášenějším vinařstvím v této oblasti, která patří k producentům nejlepších bílých vín v Evropě. Víno je komplexní, se silnou páteří a harmonickou vůní po medu a ananasu. Má poměrně charakteristický buket.

Zelen je velmi stará odrůda vinné révy z Vipavské doliny. Na celém světě je touto starobylou odrůdou osázeno pouze 100 hektarů, pochopitelně pouze ve Slovinsku. Víno je slámově žluté barvy se zelenkavými tóny. Má velmi jemnou ovocnou vůni po jablkách a hruškách v kombinaci s lehkou travní stopou. Výsledný dojem po doušku potvrzuje bohatou složitost a harmonii vína.

Rose je polosuché růžové víno. Je velmi oblíbené pro svou lahodnou svěží ovocnou chuť. Ve své domovině se stalo opravdovým hitem několika posledních let. Cuvée je složeno ze 70 % z odrůdy Merlot, zbytek tvoří odrůda Barbera.

V ekonomii a technických vědách se používá poměr cena - výkon. Pokud bych ho mohl použít jako parametr pro srovnání slovinských vín s ostatními víny z mnohem známějších vinařských destinací, neváhal bych. Co do kvality a prodejní ceny jsou nepochybně srovnatelné, ne-li u vybraných odrůd lepší. Ale mají ještě něco navíc: jsou nekonečně rozmanité.

http://www.supervino.cz
Zdroj:http://www.pressweb.cz